Člen Zastupitelstva statutárního města Ústí nad Labem
Člen Zastupitelstva MO Ústí nad Labem - město
Člen Rady MO Ústí nad Labem - město

Zřejmě se nemusíme moc přít o primární motiv Jiřího Paroubka k jeho angažmá u národních socialistů. Normální člen soc.dem, který řízením osudu neuspěl ve hře o moc, dál pro stranu pracuje a čeká, až přijde další příležitost, protože myšlenka soc.dem. hnutí je důležitější než jeho oficiální funkce. Podobně jako u Miloše Zemana jde o dětskou reakci - "rozšlapali jste mi bábovičky, tak já vám je rozšlapu taky", resp. každý hlas, který by v příštích volbách přispěl ČSSD a místo toho se octne u Paroubka ( Zemana ) je výborná pomsta.

Připusťme ovšem, že idea národního socialismu má v českých zemích dlouhou tradici a může se stát alespoň částečně úspěšnou. Zatímco k bourání báboviček se jistě najde dost pomahačů, z budování národního socialismu budeme možná ještě hodně překvapeni. Nepůjde jenom o různé odštěpenecké frakce národně frontovní Československé strany socialistické, ale v závislosti na ochotě Jiřího Paroubka balancovat na laně mezi národním a socialistickým a mezi evropským a euroskeptickým, můžeme být svědky námluv nevídaných rozměrů, neboť právě tady je prostor, který dosud nikdo schopný neobsadil.

Signifikantní bude, zda se J.P. bude ucházet o členství v Socialistické internacionále

Ústecký deník ze dne 23. září 2011 přinesl velmi inspirativní rozhovor s profesorem Františkem Janouchem, jaderným fyzikem a ředitelem Nadace Charty 77 o jeho názorech na vývoj naší společnosti od sametové revoluce.Profesor Janouch má podobné názory na vládní reformy, na korupci, rozchvácení národního majetku, jako my. Nechci je opakovat, ale cítím, že je potřeba připomenout myšlenky týkající se především naší sociálně demokratické budoucnosti. Redaktor kladl otázky k českému přechodu od "komunismu" ke kapitalismu a v odpovědích se ukazují soc. dem. základy uvažování prof. Janoucha. Hodně stručně je lze shrnout do téze, že si pochopitelně stát neměl nechat veškerý majetek ve svých rukou, ale neměl dopustit jeho rozkradení.Obvykle se říká, že jsme se neměli kde naučit, jak se reorganizuje stát s řízeným hospodářstvím, ovšem, jak říká prof. Janouch, Rakušané tu zkušenost měli a nabízeli nám ji. My jsme měli v urychleném parlamentním řízení přijmout zákony, které by umožnily postihnout ty nejbezostyšnější dravce a alespoň rodinné stříbro ochránit.

Ještě v r. 1988 jsme měli nulový zahraniční dluh a vůči zemím Blízkého Východu, Afriky, SSSR a Kuby jsme vystupovali z pozice mnohamiliardového věřitele. Po revoluci jsme se rychle naučili reálně socialistické fušky přetavit na miliardové malé domů a teď máme dluhy, se kterými si nevíme rady. Málo zdůrazňujeme, že politická zodpovědnost za první polovinu devadesátých let, kdy byl položen základ pro vytvoření sociální vrstvy žijící z rozkrádání veřejných prostředků a podporující ty politické síly, které jim to umožňovaly, rozhodně neleží na ČSSD. Vzpomeňme si na to alespoň ve chvíli, kdy zas nějakého geniálního politika napadne rozeslat občanům této země složenku s poměrnou částí státního dluhu, neb jsme přeci všichni stejnou měrou zodpovědní za ten neutěšený stav a způsobili jsme jej prožráním sociálních dávek.