Výpis článků

Zřejmě se nemusíme moc přít o primární motiv Jiřího Paroubka k jeho angažmá u národních socialistů. Normální člen soc.dem, který řízením osudu neuspěl ve hře o moc, dál pro stranu pracuje a čeká, až přijde další příležitost, protože myšlenka soc.dem. hnutí je důležitější než jeho oficiální funkce. Podobně jako u Miloše Zemana jde o dětskou reakci - "rozšlapali jste mi bábovičky, tak já vám je rozšlapu taky", resp. každý hlas, který by v příštích volbách přispěl ČSSD a místo toho se octne u Paroubka ( Zemana ) je výborná pomsta.

Připusťme ovšem, že idea národního socialismu má v českých zemích dlouhou tradici a může se stát alespoň částečně úspěšnou. Zatímco k bourání báboviček se jistě najde dost pomahačů, z budování národního socialismu budeme možná ještě hodně překvapeni. Nepůjde jenom o různé odštěpenecké frakce národně frontovní Československé strany socialistické, ale v závislosti na ochotě Jiřího Paroubka balancovat na laně mezi národním a socialistickým a mezi evropským a euroskeptickým, můžeme být svědky námluv nevídaných rozměrů, neboť právě tady je prostor, který dosud nikdo schopný neobsadil.

Signifikantní bude, zda se J.P. bude ucházet o členství v Socialistické internacionále

Ústecký deník ze dne 23. září 2011 přinesl velmi inspirativní rozhovor s profesorem Františkem Janouchem, jaderným fyzikem a ředitelem Nadace Charty 77 o jeho názorech na vývoj naší společnosti od sametové revoluce.Profesor Janouch má podobné názory na vládní reformy, na korupci, rozchvácení národního majetku, jako my. Nechci je opakovat, ale cítím, že je potřeba připomenout myšlenky týkající se především naší sociálně demokratické budoucnosti. Redaktor kladl otázky k českému přechodu od "komunismu" ke kapitalismu a v odpovědích se ukazují soc. dem. základy uvažování prof. Janoucha. Hodně stručně je lze shrnout do téze, že si pochopitelně stát neměl nechat veškerý majetek ve svých rukou, ale neměl dopustit jeho rozkradení.Obvykle se říká, že jsme se neměli kde naučit, jak se reorganizuje stát s řízeným hospodářstvím, ovšem, jak říká prof. Janouch, Rakušané tu zkušenost měli a nabízeli nám ji. My jsme měli v urychleném parlamentním řízení přijmout zákony, které by umožnily postihnout ty nejbezostyšnější dravce a alespoň rodinné stříbro ochránit.

Ještě v r. 1988 jsme měli nulový zahraniční dluh a vůči zemím Blízkého Východu, Afriky, SSSR a Kuby jsme vystupovali z pozice mnohamiliardového věřitele. Po revoluci jsme se rychle naučili reálně socialistické fušky přetavit na miliardové malé domů a teď máme dluhy, se kterými si nevíme rady. Málo zdůrazňujeme, že politická zodpovědnost za první polovinu devadesátých let, kdy byl položen základ pro vytvoření sociální vrstvy žijící z rozkrádání veřejných prostředků a podporující ty politické síly, které jim to umožňovaly, rozhodně neleží na ČSSD. Vzpomeňme si na to alespoň ve chvíli, kdy zas nějakého geniálního politika napadne rozeslat občanům této země složenku s poměrnou částí státního dluhu, neb jsme přeci všichni stejnou měrou zodpovědní za ten neutěšený stav a způsobili jsme jej prožráním sociálních dávek.

Volební kampaň pomalu končí, a tak ji mohu alespoň několika slovy zhodnotit.

Od 1. září jsem denně procházel jednotlivé obce a čtvrti města v našem volebním obvodě. Představoval jsem se lidem na ulicích, před obchody, v hospodách. Dostal jsem se do míst, kde jsem dosud nebyl a slyšel jsem o problémech, o kterých jsem dosud nic netušil. Zkrátka, mnohdy jsem byl tam, kam dosud noha žádného politika nevkročila. Proč? Řekl bych, že je snadnější oznámit úřední hodiny v kanceláři než jít za lidmi. Myslím, že tu jde o překonání strachu. Za těch šest týdnů jsem se setkal jenom jednou s tím, že po nás někdo házel kamením, jenom jednou to vypadalo, že dostanu přes hubu v hospodě, jenom několikrát mi někdo řekl, že se mu chce ze mě blejt. Všichni ostatní byli buď vstřícní, nebo si chtěli popovídat, i když třeba nejsou voliči ČSSD. Všichni byli alespoň společenští.

Pokud se stanu senátorem, doufám, že nedostanu strach jít za nima zase.

Váš

Gustav Krov

V Ústí nad Labem dne 13.října 2010

TZ:

Němci chtějí otevřít poválečný masakr civilistů v Ostravě

Nejvyšší orgán německé komunity v České republice, Shromáždění Němců, žádá prošetření údajného poválečného masakru v Ostravě, kde mělo být zabito 231 Němců. Pokud existuje podezření ze spáchání zločinu, měla by se jím zabývat Policie ČR. Striktně však odmítáme snahu, aby závěry vyšetřování tzv. českých poválečných zločinů na Němcích vedly k účelové záměně mezi agresorem a jeho obětí či dokonce k debatě o otevření Benešových dekretů. Ty jsou nedílnou součástí ústavního pořádku našeho státu a jakékoli jejich zpochybnění považujeme za nepřípustné.

Gustav Krov,

Kandidát na senátora, volební obvod 31, Ústí nad Labem

PaedDr. Gustav Krov
Premiér Nečas ve svém projevu mimo jiné prohlásil: „jako svobodní lidé máme právo proti svému zotročení či znevolnění bojovat všemi, opravdu všemi prostředky". Své tvrzení podepřel tím, že skupina bratří Mašínů včetně Milana Paumera se odmítla postavit „do sdílené pasivní rezistence vůči totalitnímu režimu", ale naopak si zvolila cestu ozbrojeného odboje se zbraní v ruce a bojovali za osvobození naší země od totalitní diktatury.

V předvolebním boji byli současní i budoucí vysokoškolští studenti přesvědčování nejen o nutnosti, ale i o výhodnosti zavedení školného na státních vysokých školách. Argumenty pro zavedení byly rozmanité: zvýšení kvality výuky, vyšší motivace uchazečů ke studiu, vyšší platy zaměstnancům s vysokoškolským diplomem, umoření části státního dluhu, ale paradoxně i zpřístupnění vysokých škol studentům z méně zámožných rodin.

Převzato

Světová banka navrhuje České republice současný systém rozdělit na dva pilíře, které zůstanou pod veřejnou správou. Do hlavního pilíře bude zaměstnanec odvádět pojistné ve výši 20 % z hrubé mzdy. Peníze se ukládat nebudou a hned se přerozdělí stávajícím důchodcům, zaměstnanec ale získá nárok na to, že mu odpovídající částku stát vyplatí na penzích. Vedle toho vznikne ještě sociální pilíř, který zajistí minimální důchod těm, kdo si nedokázali dost naspořit. (Na české důchody se dnes odvádí 28 % hrubé mzdy, které se okamžitě přerozdělují penzistům, avšak vyplácené důchody přitom neodpovídají částce, kterou zaměstnanci odvádějí).

Vládě se v podobě ničivých povodním v Ústeckém a Libereckém kraji naskytla příležitost zvýšit daně formou povodňové daně. Podle Radka Johna, ministra vnitra, se jedná o „daň solidarity suchých s mokrými". Jedná se však o jakousi zvrácenou formu solidarity, kdy povinnost platit daň, mají pouze zaměstanci a to i ti, kterým nenadálá povodeň odnesla v minulých dnech střechu nad hlavou. Velké firmy ale např. i osoby žijící z výnosů z kapitálu, budou osvobozeni od platby navrhované povodňové daně. Princip solidarity podle ministra vnitra spočívá v solidaritě mokrých s mokrými.

Sociální demokraté se na úvod své volební kampaně sešli u pamětní desky Leopolda Pölzla, umístěné na budově magistrátu.

Člověk nemůže vědět všechno, i když někteří politici vypadají, že by mohli řídit zeměkouli. Potřebuji se radit, a proto jsem požádal několik mých známých odborníků, zda by byli ochotni pomoci mi radou a informacemi v oboru, který je jim blízký. Nejsou všichni členy mé strany, ale sdílí se mnou velmi podobně vidění světa. Zatím tyto vzácné lidi představuji jen takto. Dalším krokem bude moje první tisková konference na počátku volební kampaně.

Vládní koalice pod taktovkou Petra Nečase (ODS) se ve svém programovém prohlášení přihlásila k ochraně lidských práv, práv menšin, a k jejich účinné ochraně v praxi také u zranitelných skupin jakými jsou např. senioři, zdravotně postižení či lidé trpící duševní poruchou. Koaliční proklamace k lidským právům je neoddiskutovatelně chvályhodná. Zarážející je však způsob, kterým chce vláda vytyčených cílů dosáhnout.